Cor Vasa 2005, 46(3)

Plicní arteriální hypertenze - nové poznatky o genetice onemocnění

Michael Aschermann*, Pavel Jansa, Marcela Škvařilová
II. interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha, Česká republika

Plicní arteriální hypertenze (PAH) je onemocnění, na jehož patofyziologii se podílí řada faktorů, především dysfunkce endotelu, vazokonstrikce, remodelace cév v plicní cirkulaci, trombóza, tvorba tzv. plexiformních lézí. Patofyziologické studie prokázaly význam mediátorů, které se na patologickém procesu v počátcích podílejí. Patří k nim prostacyklin, oxid dusnatý, endotelin, serotonin, cytokiny, chemokiny a především některé mediátory z rodiny transformujícího růstového faktoru-$ (TGF-$). U familiární formy plicní arteriální hypertenze (FPAH) byly prokázány mutace v genech pro dva typy receptorů z rodiny TGF-$. První je gen na druhém chromosomu v oblasti 2q31-32 (později upřesněno na 2q33), kódující tzv. "bone morphogenetic protein receptor typ-2" (BMPR2). Druhý je gen, nalezený u osob s hereditární hemoragickou teleangiektazií, kódující receptor označovaný jako "activin-like kinase typ 1" (ALK1). Mutace jsou nalézány přibližně u poloviny nemocných s FPAH, u idiopatické PAH se vyskytují přibližně u 10 % nemocných.
U ostatních idiopatických PAH (90 % případů) se mohou u malého počtu případů nacházet jiné typy mutací: intronové v BMPR2, mutace ALK1. Na vzniku onemocnění se však musí podílet také další faktory, uvádí se možné postižení jiných, dosud neznámých genů, genetické polymorfismy, ale také faktory zevního prostředí, které mohou působit jako spouštěcí faktory patologických reakcí, vedoucích k manifestaci choroby. Je jisté, že u idiopatické PAH existuje genetická predispozice, je známa řada dalších kandidátních genů, jejichž variace mohou ovlivňovat plicní cirkulaci. Patří k nim geny kódující enzymy syntázu oxidu dusnatého a vazoaktivní intestinální peptid, transporter serotoninu, receptory pro prostacyklin, beta-adrenergní receptory, kaliové kanály a další. Pokračující výzkum přináší stále nové patogenetické faktory, které mají podíl na patofyziologii tohoto závažného onemocnění.

Klíčová slova: Plicní arteriální hypertenze; Etiologie; Genetika

Zveřejněno: 1. březen 2005  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Aschermann M, Jansa P, Škvařilová M. Plicní arteriální hypertenze - nové poznatky o genetice onemocnění. Cor Vasa. 2005;46(3):.
Stáhnout citaci




Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.