Rozdíly v rizikovém profilu a léčbě nemocných se stabilní anginou pectoris v České a Slovenské republice
- 1 III. interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha
- 2 III. Interná klinika Fakultnej nemocnice akademika Dérera a Lekárska fakulta Univerzity Komenského, Bratislava, Slovenská republika
- 3 Oddělení funkčního vyšetřování, Fakultní nemocnice Brno-Bohunice, Masarykova univerzita, Brno
- 4 Servier, s. r. o., Praha, Česká republika
Úvod:
V roce 2001 proběhl v sedmi evropských zemích, Rusku a Číně průzkum "ATP Survey" (Angina Treatment Patterns), který měl za cíl získat dosud chybějící demografické údaje o nemocných se stabilní anginou pectoris (AP), charakterizovat současné metody diagnostiky a stratifikace rizika a popsat současné terapeutické zvyklosti. Výsledky průzkumu v České republice (ČR) byly publikovány v Cor et Vasa. V tomto sdělení jsou ukázány rozdíly v rizikovém profilu nemocných a terapeutických zvyklostech v České a Slovenské republice (SR).
Metodika:
V obou zemích se průzkumu zúčastnilo celkem 1 348 nemocných se stabilní AP, z toho v ČR 640 a ve SR 708. Údaje byly získány formou dotazníku vyplněného lékařem. Současně dostal každý nemocný deník, do kterého vyplňoval po dobu 30 dnů údaje o počtu a intenzitě anginózních záchvatů a spotřebě nitroglycerinu. Údaje byly zpracovány metodami deskriptivní statistiky pro každou zemi zvlášť a mezi oběma zeměmi porovnány nepárovým t-testem pro spojité proměnné a P2 testem pro kategorické proměnné.
Výsledky:
Nemocní v ČR byli v průměru o čtyři roky starší, měli o 2 kg nižší tělesnou hmotnost (resp. o 1 kg/m2 nižší BMI), jejich systolický TK byl o 4 a diastolický TK o 3 mm Hg nižší než ve SR. Slovenští nemocní měli častěji hypertenzi (80,9 vs. 70,6 %, ale naopak méně často hyperlipidemii (55,1 vs. 65,5 %) a diabetes mellitus (29,2 vs. 35,9 %). Měli však významně nižší průměrné hodnoty HDL-cholesterolu (1,18 ± 0,42 vs. 1,33 ± 0,52 mmol/l; p < 0,0001). Průměrné hodnoty celkového a LDL-cholesterolu a triglyceridů se v obou zemích významně nelišily. Klinická závažnost AP byla v obou zemích srovnatelná. Průměrný počet záchvatů AP/týden byl v ČR 4,12 ± 5,73 a ve SR 4,33 ± 5,94. Průměrná spotřeba nitroglycerinu (NTG) byla v ČR 3,42 ± 5,78 a ve SR 3,11 ± 4,08 jednotek/týden. V obou zemích byly patrné významné rozdíly v léčbě. Průměrný počet podávaných antianginózních léků na jednoho nemocného byl v ČR 2,14 a ve SR 2,60. Dlouhodobě působící nitráty byly v obou zemích používány srovnatelně (84,0 vs. 82,8 %), ve SR však častěji izosorbitmononitrát (56,5 vs. 48,1 %) a retardovaný NTG (19,5 vs. 10,2 %), méně často izosorbitdinitrát (24,0 vs. 41,7 %). Molsidomin byl ve SR podáván více než dvakrát častěji než v ČR (46,2 vs. 20,2 %). Betablokátory byly v obou zemích také používány srovnatelně (62,0 vs. 64,4 %), ale výrazně se lišilo spektrum podávaných přípravků, např. ve SR byl daleko častěji používán bisoprolol (40,8 vs. 3,6 %). Blokátory kalciových kanálů byly ve SR používány častěji (41,9 vs. 33,8 %), z nich pak zejména amlodipin a diltiazem. Trimetazidin používalo ve SR dvakrát více nemocných než v ČR (26,1 vs. 13,1 %). Ve SR byly méně často podávána hypolipidemika (44,4 vs. 57,0 %), naopak častěji inhibitory ACE (65,0 vs. 54,8 %), opět se lišilo spektrum podávaných přípravků. V ČR bylo více nemocných léčeno invazivně, ať již perkutánní koronární transluminální angioplastikou (13,3 vs. 5,8 %) nebo chirurgicky (11,1 vs. 7,2 %).
Závěr:
Mezi ČR a SR existují významné rozdíly v rizikovém profilu i léčbě nemocných se stabilní anginou pectoris.
Klíčová slova: Angina pectoris; Antianginózní léky; Ischemická choroba srdeční; Rizikový profil
Zveřejněno: 1. březen 2005 Zobrazit citaci