Výskyt a příčiny hluboké žilní trombózy dolních končetin v neselektované populaci interních pacientů
- I. interní klinika, Fakultní Thomayerova nemocnice a IPVZ, Praha, Česká republika
Cíl práce:
Tromboembolická choroba patří stále k nejobávanějším příčinám úmrtí v chirurgických i interních oborech. Její správná diagnostika je proto klíčovým momentem péče o podstatnou část hospitalizovaných i ambulantních nemocných. Cílem této práce bylo stanovit incidenci a příčiny hluboké žilní trombózy ve zcela neselektovaném souboru ambulantně vyšetřených interních pacientů z rozsáhlé spádové oblasti.
Metodika:
U všech pacientů, kteří v průběhu jednoho roku vyhledali ošetření na akutní příjmové ambulanci interního oddělení, byly retrospektivně vyhledávány údaje o nemocných, u nichž hlavním příznakem byla bolest, otok, či zánětlivé změny v oblasti dolních končetin. Nemocní, u kterých bylo vysloveno podezření na hlubokou žilní trombózu, byli vyšetřeni duplexním ultrazvukem. U nemocných s prokázanou žilní trombózou byl hodnocen věk, pohlaví, lokalizace trombotického postižení a pravděpodobná příčina trombózy.
Výsledky:
Na interní ambulanci bylo během 12 měsíců vyšetřeno celkem 9 489 pacientů. U 475 pacientů bylo provedeno duplexní sonografické vyšetření k vyloučení hluboké žilní trombózy dolních končetin, stanovení koncentrace d-dimerů nebylo u pacientů standardně prováděno. Trombóza byla následně prokázána duplexní sonografií u 175 pacientů. Ileofemorální povodí bylo postiženo u 23 (13 %), femoropopliteální u 63 (36 %), popliteální u 26 (15 %), hluboká žilní trombóza postihující izolovaně lýtkové povodí u 33 (19 %) pacientů. U 30 (17 %) pacientů bylo rozsáhlé trombotické postižení povrchového žilního systému vyžadující antikoagulační léčbu. U jediného pacienta byla zjištěna hluboká žilní trombóza až po opakovaném sonografickém vyšetření s odstupem tří dnů. U 84 pacientů byla při vstupním vyšetření zřejmá vyvolávající příčina. Nejčastějšími příčinami byla neoplastická onemocnění a úrazy, popř. zvýšená námaha dolních končetin, dále užívání hormonální antikoncepce a nedávný chirurgický výkon. Ze 44 pacientů se známkami zánětu měkkých tkání dolních končetin byla zjištěna trombóza hlubokých žil téměř u jedné pětiny (18,2 %), z toho u poloviny těchto osob byly trombózou postiženy i femorální žíly. Při porovnání s údaji z populačních studií je incidence hluboké žilní trombózy na příjmové interní ambulanci 10-20× vyšší než v celkové populaci.
Závěr:
Pacienti s podezřením na hlubokou žilní trombózu tvořili 5 % všech vyšetřených interních pacientů, u více než jedné třetiny z nich byla následně žilní trombóza prokázána duplexním sonografickým vyšetřením. Zajímavým nálezem byl poměrně častý výskyt žilní trombózy u pacientů se známkami zánětu měkkých tkání dolních končetin. U všech těchto pacientů by proto mělo být provedeno duplexní sonografické vyšetření žil dolních končetin.
Klíčová slova: Hluboká žilní trombóza; Výskyt; Příčiny
Zveřejněno: 1. únor 2005 Zobrazit citaci