Mikroskopická studie cévních alotransplantátů

Cor Vasa 2005, 46(1):10-13

Mikroskopická studie cévních alotransplantátů

Petr Štádler^1,*, Dáša Slížová², Otakar Krs², Pavel Zdráhal¹, Jan Vojáček¹: ¹ Oddělení cévní chirurgie, Nemocnice Na Homolce, Praha; ² Ústav anatomie, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Hradec Králové, Česká republika

Cíl práce:
Sledování vlivu časového intervalu a teploty na poškození čerstvého tepenného a žilního alotransplantátu při jeho uložení v konzervačním roztoku E-199. Autoři se pokusili stanovit bezpečný časový interval s minimálním poškozením cévní stěny s ohledem na klinické použití cévních alotransplantátů.

Metodika:
Vzorky tepen a žil byly odebrány při multiorgánovém odběru a zpracovány dvěma způsoby: 1. po odběru proběhla 24hodinová inkubace při +37 °C v konzervačním roztoku E-199 a následné zchlazení a uchovávání vzorků při +4 °C, 2. po odběru bylo okamžité zchlazení odebraných vzorků, které byly uchovávány v konzervačním roztoku E-199 při +4 °C.
Všechny vzorky byly vyšetřeny v předem určených časových intervalech. Vzorky byly zpracovány klasickou histologickou technikou a dále pak v rastrovacím elektronovém mikroskopu.

Výsledky:
Počínající dystrofické změny byly zaznamenány u vzorků, které byly inkubovány při +37 °C 2.-3. den, u vzorků okamžitě zchlazených na +4 °C až 4.-6. den. Z dostupných údajů vyplývá, že tepenné štěpy jsou odolnější než žilní při obou teplotních režimech. Počáteční vystavení tkání fyziologické teplotě urychluje nástup dystrofických změn u tepen i žil.

Závěr:
Na základě morfologického sledování se autoři domnívají, že jsou tepenné štěpy bezpečně použitelné asi po dobu 6 dnů, žilní štěpy 4-5 dnů při jejich okamžitém zchlazení a uložení do konzervačního roztoku E-199.