Cor Vasa 2004, 45(8):371-378

Vztah echokardiografického vyšetření a sonografie karotické tepny k výsledku zátěžového SPECT myokardu u asymptomatických nemocných s diabetes mellitus 2. typu

Jiří Charvát^1,*, Kateřina Michalová², Kateřina Táborská², Jaromír Chlumský¹, Martin Mates¹, Milan Kvapil¹

¹ Interní klinika

² Klinika nukleární medicíny, Fakultní nemocnice Motol a 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha, Česká republika

Cíl:
Cílem naší studie bylo posoudit, zda výsledek abnormálního SPECT myokardu koreluje s kompenzací diabetu, výsledkem echokardiografického vyšetření - přítomností hypertrofie levé komory srdeční a její diastolické funkce a s nálezem zjištěným při sonografickém vyšetření karotických tepen (IMT - intimomediální tloušťka společné karotické tepny, její distenzibilitou a přítomností významných ateromů).


Soubor nemocných a metodika:
Soubor představovalo 126 diabetiků 2. typu s nejméně dalšími dvěma rizikovými faktory podle doporučení Americké kardiologické a diabetologické společnosti. U všech nemocných se provedlo klinické vyšetření, byly posouzeny rizikové faktory, kompenzace diabetes mellitus. Poté byl proveden zátěžový SPECT myokardu, transthorakální echokardiografie a sonografické vyšetření karotické tepny.

Výsledky:
Ze skupiny 126 diabetiků 2. typu byl zjištěn abnormální SPECT u 33 (26 %).
Glykemie nalačno (9,3 ± 1,4 mmol/l u skupiny s abnormálním SPECT vs. 9,7 ± 1,9 mmol/l u ostatních vyšetřených diabetiků, NS) a HbA1c (glycohemoglobin, česky glykovaný hemoglobin, 7,5 ± 1,3 % vs. 7,5 ± 1,3 %, NS) se významně nelišily u nemocných, u kterých byl zjištěn abnormální SPECT myokardu ve srovnání s diabetiky bez tohoto nálezu.
Při echokardiografickém vyšetření měla naprostá většina nemocných normální ejekční frakci levé komory srdeční. Hypertrofie levé komory byla zjištěna u 54 % diabetiků s abnormálním SPECT a u 56 % mezi ostatními vyšetřenými (NS). Porucha diastolické funkce byla zjištěna ve skupině s abnormálním nálezem zátěžového SPECT myokardu u 27 (82 %) ve srovnání s 51 (54 %) mezi ostatními vyšetřenými diabetiky (p = 0,006).
Při univariantní analýze sonografického vyšetření karotid jsme zjistili významně větší IMT (0,71 ± 0,07 mm u diabetiků s abnormálním SPECT vs. 0,66 ± 0,09 mm u ostatních diabetiků, p = 0,03), sníženou distenzibilitu (0,296 ± 0,07 ve skupině s abnormálním SPECT vs. 0,325 ± 0,06, p = 0,045) a především větší počet významných ateromů u diabetiků s abnormálním SPECT (72 % s abnormálním SPECT vs. 21,5 % u ostatních diabetiků, p = 0,0001). Při multivariantní analýze byl však významný vztah k abnormálnímu SPECT zjištěn u významných ateromů a u distenzibility, zatímco u IMT statisticky významný vztah nebyl zjištěn.

Závěr:
Diastolická dysfunkce zjištěná při echokardiografickém vyšetření a snížená distenzibilita společné karotické tepny je významně častější u nemocných s abnormálním SPECT. Nejvíce však s nálezem abnormálního SPECT souvisí nález ateromatózy při sonografickém vyšetření karotid.

Klíčová slova: Diabetes mellitus 2. typu; Asymptomatická ischemická choroba srdeční; SPECT myokardu; Echokardiografie; Sonografie karotid

Zveřejněno: 1. srpen 2004  Zobrazit citaci