Diastolické srdeční selhání a CHARM

Cor Vasa 2004, 45(1):38-40

Diastolické srdeční selhání a CHARM

Špinar J^1,*, Vítovec J²: ¹ II. interní klinika; ² I. interní-kardioangiologická klinika, Fakultní nemocnice u sv. Anny, Brno, Česká republika

Chronické srdeční selhání se v evropských zemích vyskytuje u 0,4-2 % populace, pro východní Evropu se udává prevalence 1,3 %; 1/3 z toho tvoří diastolická dysfunkce. Za diastolickou dysfunkci se označuje stav, kdy komora při nezvýšeném tlaku v levé síni není naplněna tak, aby byl zajištěn dostatečný tepový výdej. Hlavními příčinami jsou ischemická choroba srdeční, hypertenze, hypertrofická kardiomyopatie, chlopňové vady s hypertrofií myokardu, restriktivní postižení myokardu, konstriktivní perikarditida.
Cílem léčby diastolického srdečního selhání je zlepšit kvalitu života, tj. zmenšit nebo úplně odstranit symptomy, zvýšit toleranci zátěže, snížit mortalitu a prodloužit nemocným život.
Prvořadým úkolem léčby diastolického srdečního selhání je léčit základní onemocnění, především hypertenzi (ACE-inhibitory, betablokátory, blokátory vápníkových kanálů, diuretika) a ischemickou chorobu srdeční (revaskularizace, sekundární prevence).
První mortalitní studie u diastolického srdečního selhání je studie CHARM-Preserved (Candesartan in Heart Failure - Assessment of Reduction in Mortality and Morbidity). Do studie bylo zařazeno celkem 3 023 nemocných, průměrná doba sledování byla 36,6 měsíců. Předem definovaný primární cíl kardiovaskulární úmrtí a/nebo hospitalizace dosáhl hraniční statistické významnosti, podobně je tomu u samotných hospitalizací pro srdeční selhání. Nebyl prokázán příznivý vliv candesartanu na prognózu nemocných se srdečním selháním a zachovanou ejekční frakcí.