Cor Vasa 2003, 44(7-8):360-365

Intraaortální balonková kontrapulsace a její místo v léčbě srdečního selhání

Jiří Manďák*, Vladimír Lonský, Jan Dominik, Miroslav Brtko, Pavel Žáček
Kardiochirurgická klinika, Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Hradec Králové, Česká republika

Cíl:
Vyhodnotit zkušenosti s intraaortální balonkovou kontrapulsací (IABK) na kardiochirurgickém pracovišti a v katetrizační laboratoři.

Metodika:
Indikací k IABK po srdeční operaci je syndrom nízkého minutového srdečního výdeje a závažné akutní ischemické změny myokardu, nereagující na konzervativní léčbu. Před chirurgickým výkonem je zaváděna IABK u nemocných, kteří mají současně alespoň dva z následujících rizikových faktorů: ejekční frakce (EF) < 20 %, nestabilní angina pectoris (AP), reoperace, stenóza kmene levé koronární tepny nad 70 % či hemodynamická podpora oběhu před výkonem.
V katetrizační laboratoři je IABK aplikována při perkutánní koronární intervenci (PCI) u nemocných v kardiogenním šoku. Před elektivním výkonem pak u nemocných s EF < 20 % a zároveň s difuzním postižením koronárního řečiště, pokud je průchodná pouze ta tepna, na které bude prováděn výkon.


Soubor nemocných:
Na Kardiochirurgické klinice v Hradci Králové bylo provedeno v období září 1994-srpen 2002 celkem 5 989 srdečních operací. IABK byla použita ve 178 případech, tj. 3,0 %. V katetrizační laboratoři byla IABK při PCI použita od roku 1997 celkem ve 41 případech.

Výsledky:
Ze souboru 178 kontrapulsovaných nemocných po srdeční operaci bylo úspěšně léčeno 94 nemocných (52,8 %). Zemřelo 84 nemocných (47,2 %). Doba kontrapulsace se pohybovala od 1 do 122 hodin. V 5 případech (2,8 % ze souboru 178) byla IABK zavedena již před operací.
V katetrizační laboratoři byla IABK aplikována 41 nemocným. U 27 z nich při PCI s akutním infarktem myokardu (IM) v kardiogenním šoku. Léčba byla úspěšná u 14 nemocných (51,8 %), zemřelo 13 (48,2 %). Před elektivním výkonem byla metoda užita ve 14 případech. Rizikový intervenční výkon pak přežilo 12 nemocných (85,7 %), zemřeli 2 nemocní (14,3 %).


Z komplikací IABK byly pozorovány:
u 11 pacientů komplikace ischemické (5,1 %), významné krvácení z místa vpichu 6× (2,7 %), disekce femorální a ilické tepny 2× (0,9 %), perforace ilické tepny 1× (0,4 %). Bylo nutno provést fasciotomii 2× (0,9 %), femoro-femorální cévní rekonstrukci 1× (0,4 %) a amputaci v bérci 1× (0,4 %).
Trombocytopenie byla pozorována 18× (8,2 %). Z technických komplikací došlo ve 2 případech (0,9 %) k ruptuře balonku a ve 2 k poruše přístroje s obstrukcí ve vedení plynu.

Závěr:
IABK má nezastupitelné místo v intervenční léčbě akutního srdečního selhání a patří k úspěšným metodám podpory selhávajícího oběhu. Je však doprovázena poměrně vysokým procentem komplikací různého stupně závažnosti. Účinek terapie i výskyt komplikací u nemocných v našem souboru odpovídal výsledkům, které jsou uvedeny v literatuře.

Klíčová slova: Intraaortální balonková kontrapulsace; Operace srdce; Perkutánní koronární intervence; Srdeční selhávání

Zveřejněno: 1. červenec 2003  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Manďák J, Lonský V, Dominik J, Brtko M, Žáček P. Intraaortální balonková kontrapulsace a její místo v léčbě srdečního selhání. Cor Vasa. 2003;44(7-8):360-365.
Stáhnout citaci




Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.