Dlouhodobé sledování pacientů po kardiochirurgických výkonech

Cor Vasa 2003, 44(6):305-316

Dlouhodobé sledování pacientů po kardiochirurgických výkonech

Jana Hyánková-Svobodová^1,*, Ladislava Harrerová², Jan Pirk³, Jaroslav Kramář⁴: ¹ Datové centrum, Úsek informační a komunikační, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha; ² Kardiochirurgická klinika, Fakultní nemocnice, Hradec Králové; ³ Klinika kardiovaskulární chirurgie, Institut klinické a experimentální medicíny; ⁴ Oddělení cévní chirurgie, Nemocnice Na Homolce, Praha, Česká republika

Cíl:
Zmapovat vývoj zdravotního stavu pacientů po kardiochirurgických výkonech.

Soubor a metodika:
Bylo sledováno celkem 436 pacientů ze tří kardiochirurgických center po dobu dvou, resp. tří let. Každé centrum bylo hodnoceno zvlášť. Zdravotní stav pacientů byl sledován pomocí dvou dotazníků: dotazníku follow-up, zaměřeného na kardiologickou problematiku, a dotazníku kvality života s názvem SF-36.

Výsledky:
Časná úmrtnost (do 1 měsíce) byla 5,1%, dále každý rok asi 2% z počtu operovaných, reoperace každý sledovaný rok do 2,6 %, perkutánní transluminální koronární angioplastika (PTCA) každý rok do 2,6 %, infarkt myokardu (IM) v 1., 2., 3. roce prodělalo maximálně 3,1-1-2,4 %, cévní mozkovou příhodu (CMP) nebo transientní ischemickou ataku (TIA) během obou sledovaných roků 4,8-3,1 % pacientů. Výrazný je pokles pacientů s anginou pectoris (AP) pooperačně, do dvou let je patrný pozvolný vzestup. Alarmující je vzestup body mass indexu (BMI) pooperačně a opětovný vzestup počtu kuřáků dva roky po operaci. Medikamentózní léčba odpovídá novým trendům ve farmakoterapii. Během sledovaného období je hospitalizováno okolo 45 % pacientů, během prvního roku je hospitalizováno výrazně více pacientů než v průběhu druhého roku, více než u 50 % hospitalizací jsou příčinou problémy kardiální, cévní a oběhové. Dotazník kvality života překvapivě ukázal, že subjektivní hodnocení zdraví je nejlepší brzy po operaci, dále se do dvou let zhoršuje, zatímco "Souhrnná složka fyzických funkcí" se výrazně do jednoho roku zlepšuje a do dvou let se mění jen nepatrně. Složky zvládání emocí a bolest se pooperačně do dvou let postupně zlepšují.

Závěr:
Projekt měl nesporný význam v tom, že zjištěné výsledky mohou být použity jako vodítko v prevenci a péči o pacienty po kardiochirurgických operacích a podpořit další výzkumy na větších počtech, které potvrdí nebo vyvrátí naše závěry.