Cor Vasa 2003, 44(4):173-180
Angina Treatment Patterns Survey. Současný stav diagnostiky a léčby nemocných se stabilní anginou pectoris v České republice
- 1 III. interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha
- 2 Oddělení funkčního vyšetřování, Fakultní nemocnice Brno-Bohunice, Masarykova univerzita, Brno
- 3 Servier s. r. o., Praha, Česká republika
Úvod:
V roce 2001 proběhl v sedmi evropských zemích průzkum "ATP (Angina Treatment Patterns) Survey". Tento průzkum měl za cíl získat dosud chybějící demografické údaje o nemocných se stabilní anginou pectoris (AP), charakterizovat současné metody diagnostiky a stratifikace rizika a popsat současné terapeutické zvyklosti. Výsledky mezinárodního průzkumu dosud nebyly publikovány. V tomto sdělení jsou uvedeny údaje z České republiky (ČR).
Metodika:
V ČR se průzkumu zúčastnilo 75 ambulantních lékařů, kteří do něho zařadili 640 ambulantních nemocných se stabilní AP. Údaje byly získány formou dotazníku vyplněného lékařem při první návštěvě. Současně dostal každý nemocný deník, do kterého po dobu 30 dnů zapisoval údaje o počtu, intenzitě a okolnostech vzniku anginózních záchvatů a spotřebě nitroglycerinu. Údaje z deníku byly vyhodnoceny lékařem při druhé návštěvě o 4 týdny později. Údaje z dotazníků pak byly analyzovány metodami deskriptivní statistiky.
Výsledky:
Průměrný věk nemocných byl 67,1 ± 9,2 roků, mužů bylo 55,3 %. Nemocní měli vysoké rizikové skóre ischemické choroby srdeční ICHS - hypertenzí jich trpělo 70,6 %, hyperlipidemii mělo 65,5 %, diabetes mellitus 35,9 %, více než 90 % mělo nadváhu, průměrná hodnota BMI byla 28,2 ± 4,1 kg/m2. Většina měla také jiné klinické formy ICHS (akutní koronární syndrom v anamnéze 57,0 %, srdeční selhání 12,8 %) nebo manifestní aterosklerózu v jiném povodí než koronárním (ischemickou chorobu dolních končetin 16,3 %, cerebrovaskulární příhody 15,3 %) či trpěla jinými přidruženými onemocněními. Průměrný počet anginózních záchvatů byl 4,1 ± 5,7/týden, průměrná spotřeba nitroglycerinu byla 3,4 ± 5,8 jednotek/týden. Klinickou závažnost AP hodnotili ošetřující lékaři podle klasifikace CCS u 34,5 % nemocných stupněm I, u 49,2 % stupněm II, u 11,9 % stupněm III a u 1,9 % stupněm IV. Každý nemocný v průměru užíval 2,14 antianginózních léků. Dominovaly dlouhodobě účinkující nitráty (82,8 % nemocných), následovaly betablokátory (64,4 %), blokátory kalciových kanálů (33,8 %), molsidomin (20,2 %) a trimetazidin (13,1 %). Obecně byly podávány nízké denní dávky.
Závěr:
Výsledky průzkumu "ATP Survey" charakterizují ambulantní nemocné se stabilní AP, používané diagnostické postupy a léčebné zvyklosti v ČR.
Klíčová slova: Angina pectoris; Antianginózní léky; Ischemická choroba srdeční
Zveřejněno: 1. duben 2003 Zobrazit citaci