Cor Vasa 2003, 44(2):73-79

Porovnání rizikového profilu u nemocných s ICHS a náhodně vybraného vzorku populace ČR

Markéta Plášková^1,*, Jaroslav Šimon², Renata Cífková¹, Otto Mayer jr.², Zdena Škodová¹, Věra Lánská³

¹ Pracoviště preventivní kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha

² Centrum preventivní medicíny, II. interní klinika, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Plzeň

³ Oddělení statistiky, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha, Česká republika

Úvod:
Studie EUROASPIRE II je mezinárodní projekt, zabývající se sledováním úrovně sekundární prevence ICHS a praktického dopadu Společných doporučení evropských a mezinárodních odborných společností pro prevenci ICHS. Cílem naší analýzy bylo porovnat prevalenci rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění u pacientů zařazených do studie EUROASPIRE II a u náhodně vybraného populačního vzorku České republiky.

Metodika:
V letech 1999-2000 bylo provedeno vyšetření ve dvou českých centrech (FN Plzeň a IKEM Praha). Bylo vybráno celkem 525 osob ve 4 diagnostických kategoriích: koronární bypass, PTCA, akutní infarkt myokardu, akutní ischemie myokardu bez průkazu infarktu. V letech 1997-1998 provedlo Pracoviště preventivní kardiologie IKEM vyšetření 1 % náhodně vybraného vzorku populace devíti okresů České republiky ve věku 25-64 let. Pro naší analýzu jsme vybrali z tohoto souboru pouze osoby ve věku 55-64 let.

Výsledky:
U mužů v sekundární prevenci byly nižší průměrné hodnoty systolického krevního tlaku (135,0 ± 19,2 vs. 141,8 ± 18,5 mm Hg; p < 0,001), diastolického krevního tlaku (80,9 ± 10,4 vs. 87,0 ± 10,5 mm Hg; p < 0,001), celkového cholesterolu (5,5 ± 1,1 vs. 5,9 ± 1,2 mmol/l; p < 0,001), triglyceridů (1,7 ± 0,9 vs. 2,2 ± 1,4 mmol/l; p < 0,001), HDL-cholesterolu (1,2 ± 0,4 vs. 1,3 ± 0,3 mmol/l; p < 0,05), naopak vyšší byla průměrná hodnota glykemie (6,9 ± 2,3 vs. 6,4 ± 2,2 mmol/l; p < 0,01). U žen v sekundární prevenci byly vyšší průměrné hodnoty body mass indexu (31,1 ± 5,9 vs. 29,4 ± 5,4 kg/m²; p < 0,01) a glykemie (6,9 ± 2,4 vs. 6,0 ± 1,7 mmol/l; p < 0,001), nižší byla průměrná hodnota diastolického krevního tlaku (79,1 ± 10,9 vs. 83,5 ± 8,6; p < 0,001). Více kuřáků bylo v populačním vzorku u mužů (25,5 % vs. 14,3 %; p < 0,01), u žen nebyl rozdíl signifikantní, u osob v sekundární prevenci převládal počet bývalých kuřáků (u mužů: 62,8 % vs. 37,2 %; p < 0,001, u žen: 33,3 % vs. 9,2 %; p < 0,001). Rozdíly v ostatních sledovaných rizikových faktorech nebyly statisticky významné.

Závěry:
S výjimkou glykemie u obou pohlaví a body mass indexu u žen jsou hodnoty sledovaných rizikových faktorů nižší v souboru pacientů v sekundární prevenci. Tento rozdíl pravděpodobně souvisí s důslednější intervencí a častější léčbou pacientů. Přesto tato studie prokázala vysoké hodnoty rizikových faktorů u nemocných s ICHS. Výsledky ukazují na nutnost úpravy životního stylu, důslednější intervence nadváhy a obezity a agresivnější farmakoterapie rizikových faktorů (hypertenze, diabetes, hyperlipidemie).

Klíčová slova: EUROASPIRE II; ICHS; Rizikové faktory; Sekundární prevence

Zveřejněno: 1. únor 2003  Zobrazit citaci