Cor Vasa 2003, 44(1):22-26

Stanovení NT-proBNP v diagnostice zátěží indukované ischemie nebo latentního srdečního selhávání

David Stejskal^1,*, Bořek Lačňák², Dalimil Horalík², Renata Juráková¹, Jitka Prošková¹, Sylva Adamovská¹, Ivana Hrabovská¹, Ivo Oral³, Josef Bartek⁴

¹ Oddělení laboratorní medicíny

² Interní oddělení, Nemocnice Šternberk

³ Interní klinika, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Zlín

⁴ Ústav lékařské chemie a biochemie, Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc, Česká republika

Úvod:
Natriuretické peptidy (NT-proBNP) lze využít jako pomocné ukazatele v odhadu srdečního selhávání, jeho závažnosti a při diferenciální diagnostice dušnosti. Existují také doporučení, která hovoří o využití sledování dynamiky natriuretických peptidů při standardizované tělesné zátěži k odhadu latentního srdečního selhávání.

Cíl práce:
Lze využít stanovení NT-proBNP v diagnostice zátěží indukované ischemie nebo latentního srdečního selhávání?




Metodika:
Soubor 18 probandů (10 mužů, 8 žen). Šlo o rizikové osoby s nespecifickým obrazem na EKG, bez známek manifestního srdečního selhávání. U všech probandů bylo provedeno zátěžové vyšetření bicyklovou ergometrií do subjektivního maxima, SPECT myokardu s odhadem ejekční frakce levé komory na vrcholu zátěže. U všech probandů bylo provedeno následující laboratorní vyšetření:


a) před ergometrií:
NT-proBNP, CRP, TNF-", Hb, Htc, laktát,


b) při dosažení subjektivního maxima:
NT-proBNP, Hb, Htc, laktát,


c) po 30 minutách od ukončení zátěže:
NT-proBNP,


d) po 60 minutách od ukončení zátěže:
NT-proBNP.
U všech probandů bylo provedeno zohlednění objemových krevních změn (odhad z dynamiky Htc, Hb s výpočtem metabolických změn NT-proBNP). Pro hodnocení dynamiky NT-proBNP byl celý soubor rozdělen na podsoubory podle výsledků zátěžových testů.

Výsledky:
94 % probandů mělo vstupní hodnoty NT-proBNP v mezích normy (< 59 pmol/l, 500 ng/l). U 94 % probandů bylo dosaženo při testu submaximální tepové frekvence, u 59 % probandů vznikly při zátěži ischemické změny na EKG, u 35 % probandů se objevily při zátěži typické klinické známky srdeční ischemie. U 47 % souboru došlo k projevům srdeční dysfunkce podle SPECT a u 43 % ke známkám ischemie. Průměrně došlo u vyšetřovaných probandů při maximální zátěži ke snížení plazmatického objemu o 24 % a všichni probandi měli významně zvýšenou koncentraci laktátu v plazmě. Při přepočtu hodnot NT-proBNP na objemové krevní změny bylo zjištěno, že ke zvýšení NT-proBNP došlo pouze u 22 % probandů, přičemž změny nebyly významné. Rozdíl mezi NT-proBNP před zátěží a ve vrcholu zátěže před korekcí, a po korekci na objemové krevní změny, nebyl statisticky významný. Po 30 a 60 minutách od ukončení zátěže nebyly nalezeny významné rozdíly v koncentracích NT-proBNP. Po rozdělení souboru do podsouborů podle výsledků zátěžových testů nebyly zjištěny významné rozdíly v koncentraci NT-proBNP.

Závěr:
Hodnocení dynamiky změn NT-proBNP během zátěžového testu a bezprostředně po něm nelze využít v diagnostice zátěží indukovaného srdečního selhávání. Naše nálezy potvrzují informace o vysoké stabilitě NT-proBNP v závislosti na tělesné práci.

Klíčová slova: NT-proBNP; Latentní srdeční selhávání; Ergometrie

Zveřejněno: 1. leden 2003  Zobrazit citaci