Cor Vasa 2002, 43(11):461-465
Problematika pozdní kardiotoxicity po léčbě antracykliny pro maligní onemocnění v dětském věku
- 1 Oddělení funkčního vyšetřování, Fakultní nemocnice Brno-Bohunice
- 2 I. dětská interní klinika, Fakultní nemocnice Brno, pracoviště Fakultní dětská nemocnice J. G. Mendela, Brno, Česká republika
Pozdní kardiotoxicita je závažnou komplikací chemoterapie antracykliny v dětském věku. Je relativně častou komplikací, velmi často probíhající subklinicky, mnohdy s fatálními následky. Klinicky se projevuje vývojem chronického srdečního selhávání. Její výskyt je popsán v období první dekády po chemoterapii v 5-10 %.
Subklinická kardiotoxicita se vyskytuje podle echokardiografických nálezů ve 20-65 % a nejčastěji je představována zvýšeným systolickým napětím stěny levé komory, ztenčením stěny a snížením exkurzí stěny, poruchou diastolické funkce a asymptomatickým poklesem ukazatelů systolické funkce ve srovnání se zdravou populací. Použití zátěžových testů vede ke zvýšení abnormit až na 85 %.
Mezi nejdůležitější rizikové faktory pozdní klinické kardiotoxicity patří výše celkové kumulativní dávky, velikost jednotlivých bolusových dávek antracyklinu, věk při kterém byl pacient léčen a délka sledování po léčbě. Vztah rizikových faktorů k subklinické kardiotoxicitě je poměrně volný.
Dlouhodobé sledování nemocných léčených v dětském věku pro zhoubný nádor antracykliny, především ve druhé a třetí dekádě po chemoterapii, umožní stanovit klinický význam subklinické kardiotoxicity a zaujmout stanovisko k případné časné farmakologické intervenci.
Klíčová slova: Pozdní kardiotoxicita; Antracykliny; Srdeční selhání
Zveřejněno: 1. listopad 2002 Zobrazit citaci