Cor Vasa 2002, 43(10):415-421
Způsobuje reperfuze poškození myokardu?
- 1 Interní klinika, Fakultní nemocnice Motol a 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
- 2 Fyziologický ústav Akademie věd České republiky a Centrum experimentálního výzkumu chorob srdce a cév, Praha, Česká republika
V posledních třiceti letech bylo věnováno velké úsilí snaze o vysvětlení patogenetických mechanismů, probíhajících v myokardu po obnovení průtoku koronární tepnou. Ačkoli bylo prokázáno, že reperfuze je nejúčinnějším terapeutickým postupem u stavů spojených s ischemií myokardu, experimentální údaje ukazují na možné negativní důsledky tohoto zásahu - tzv. reperfuzní poškození. Tento fenomén je založen na pozorování, že během reperfuze dochází k poškození srdečního svalu, charakterizovaném nejčastěji arytmiemi, kontraktilní dysfunkcí a morfologickým poškozením srdečních buněk. Doposud však nebyly podány přesvědčivé důkazy, že je za toto poškození odpovědná právě reperfuze. Stále totiž není jasné, zda reperfuze způsobuje další poškození přežívajících viabilních ischemických buněk, či zda pouze urychluje odstranění buněk nenávratně poškozených a jejich nahrazení jizvou. Experimentální studie rovněž zatím nepřinesly přesvědčivé údaje ukazující, že farmakologické ovlivnění reperfuze zlepšuje terapeutické výsledky v dlouhodobém výhledu. Domníváme se proto, že a) spíše než "reperfuzní poškození" je vhodnější používat termín "ischemicko-reperfuzní poškození", b) dokud nebudou podány přesvědčivé důkazy, že modifikací podmínek reperfuze lze ovlivnit dlouhodobé výsledky, je nutné přistupovat opatrně k možné léčbě "reperfuzního poškození" v klinické praxi.
Klíčová slova: Reperfuzní poškození; Ischemie; Reperfuze; Infarkt myokardu
Zveřejněno: 1. říjen 2002 Zobrazit citaci