Cor Vasa 2000, 41(3):134-139
Možnosti prevence poškození myokardu chemoterapií antracykliny
- Oddělení funkčního vyšetřování, Fakultní nemocnice Brno - Bohunice, Brno, Česká republika
Protinádorová chemoterapie je doprovázena řadou vedlejších nežádoucích účinků, k nimž patří i kardiotoxicita. Cytostatika s největší kardiotoxicitou jsou antracykliny, zvláště doxorubicin. K toxickému poškození myokardu může dojít kdykoliv v průběhu chemoterapie, nejzávažnější je vývoj chronického srdečního selhání po ukončené léčbě. Vznik "antracyklinové kardiomyopatie" může definitivně eliminovat úspěchy onkologické léčby.
Problémy s kardiotoxicitou antracyklinů může řešit vzájemná spolupráce kardiologa s onkologem. Kardiologické vyšetření před léčbou a další sledování po chemoterapii může včas zachytit poškození myokardu a ovlivnit další léčbu. Nejracionálnějším přístupem je prevence srdečního poškození: modifikace léčebných protokolů, vývoj nových antracyklinů, podání kardioprotektiv, sledování chronobiologie nádorů atd. Podání kardioprotektiv umožňuje zachovat původní léčebné protokoly. Za tímto účelem je testována řada léků. Nejvíce informací a doposud i nejvíce pozitivních klinických výsledků, ověřených randomizovanými studiemi, bylo získáno o látce dexrazoxan (ICRF-187, Cardioxane r).
Klíčová slova: Kardiotoxicita; Antracyklinová kardiomyopatie; Kardioprotekce
Zveřejněno: 1. březen 2000 Zobrazit citaci