KDY INTERVENOVAT A KDY NEINTERVENOVAT U AKUTNÍHO KORONÁRNÍHO SYNDROMU BEZ ST ELEVACÍ?
Selektivní koronarografie (SKG) by měla být provedena při první hospitalizaci u nemocných s nestabilní anginou pectoris/infarktem myokardu bez elevací segmentů ST (NAP//NSTEMI), pokud je zařadíme do skupiny s vysokým rizikem. Jsou to nemocní s opakovanou anginou pectoris, dynamickými změnami na EKG (ST, T), se zvýšením troponinů, s projevy hemodynamické nestability a se závažnými poruchami srdečního rytmu (komorová tachykardie, komorová fibrilace). Dále k nim patří nemocní s časnou anginou pectoris po infarktu myokardu a nemocní po aortokoronárním bypassu. Pokud SKG prokáže lézi vhodnou k revaskularizaci, je indikace k PTCA nebo k chirurgickému řešení stavu. Rozhodnutí o způsobu intervence je založeno na počtu a rozsahu postižení věnčitých tepen, morfologii přítomných stenóz. Obecně platí, že většinu nemocných lze ošetřit časnou koronární angioplastikou (PTCA). Postižení kmene levé tepny a nemoc tří tepen, zvláště při dysfunkci levé komory srdeční, jsou stavy vhodné pro chirurgické řešení. Pokud je zásadní kontraindikace operace, můžeme indikovat i u těchto nemocných PTCA, nejčastěji formou postupného ošetření jednotlivých koronárních lézí. U nemocných s NAP/NSTEMI je základem léčby před koronární intervencí podávání nitrátů, betablokátorů, antikoagulační a antiagregační léčby. Ta zahrnuje standardní heparin nebo nízkomolekulární heparin, clopidogrel nebo ticlopidin a některý z inhibitorů destičkových receptorů IIb/IIIa - abciximab, eptifibatide nebo tirofiban. Předmětem výzkumu v léčbě akutních koronární syndromů je v současné době podávání statinů a antibiotik v časné fázi onemocnění.
Published: December 1, 2002 Show citation