Cor Vasa 2000, 41(4):186-190

Nízkomolekulární hepariny u akutních koronárních syndromů: zvoní klasickému heparinu hrana?

Petr Widimský*, Zbyněk Straka, Radovan Jirmář
Kardiocentrum Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Praha, Česká republika

Nízkomolekulární hepariny, testované ve velkých klinických studiích (enoxaparin, nadroparin, dalteparin), mají v plných terapeutických dávkách subkutánně podávaných efekt stejný (nadroparin, dalteparin) či dokonce poněkud lepší (enoxaparin) než klasický nefrakcionovaný heparin u nemocných s nestabilní anginou pectoris či s non Q-infarktem myokardu při podávání po dobu hospitalizace. Rutinní podávání déle než jeden týden nepřináší další užitek pro nemocné. Nízkomolekulární hepariny zřejmě v brzké době v rutinní praxi postupně nahradí standardní heparin. Otázka jejich okamžitého efektu při intravenózním podání u nemocného s aktuálně přítomnou stenokardií není zatím uspokojivě zodpovězena.

Keywords: Heparin; Nízkomolekulární heparin; Akutní koronární syndrom; Infarkt myokardu; Nestabilní angina pectoris

Published: April 1, 2000  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Widimský P, Straka Z, Jirmář R. Nízkomolekulární hepariny u akutních koronárních syndromů: zvoní klasickému heparinu hrana? Cor Vasa. 2000;41(4):186-190.
Download citation




Cor et Vasa

You are accessing a site intended for medical professionals, not the lay public. The site may also contain information that is intended only for persons authorized to prescribe and dispense medicinal products for human use.

I therefore confirm that I am a healthcare professional under Act 40/1995 Coll. as amended by later regulations and that I have read the definition of a healthcare professional.