Cor Vasa 2000, 41(4):159-164

Ovlivňuje revaskularizace myokardu agresivitu kardiovaskulární farmakologické léčby ICHS u diabetes mellitus? Výsledky analýzy v roce 1998 v České republice

Jiří Widimský^1,*, František Juráň², Pavel Vaněk³, Věra Lánská⁴

¹ Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha

² Lázně Teplice nad Bečvou

³ Konstantinovy Lázně

⁴ Oddělení zdravotního pojištění, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha, Česká republika

Cíl:
Zjistit stav kardiovaskulární farmakoterapie u nemocných s ICHS a diabetes mellitus a porovnat farmakoterapii u nemocných po revaskularizaci myokardu a u nemocných s ICHS bez revaskularizace myokardu.

Metodika:
Autoři sledovali formou dotazníků opírajících se o lékařské zprávy stav kardiovaskulární farmakoterapie u 548 nemocných s ICHS a diabetes mellitus.

Výsledky:
83,0 % nemocných bylo léčeno protidestičkovou léčbou, vesměs kyselinou acetylsalicylovou (nejčastěji denní dávkou 100 mg); 7,3 % nemocných bylo léčeno antikoagulační léčbou, 56,9 % souboru bylo léčeno betablokátory (nejčastěji metoprololem a atenololem). Betablokátory byli léčeni významně méně často starší nemocní a nemocní se systolickou dysfunkcí levé komory srdeční. 52,2 % nemocných bylo léčeno inhibitory ACE. Optimálními dávkami kaptoprilu 100-150 mg denně bylo léčeno pouze 6 % nemocných, optimálními dávkami enalaprilu 15-20 mg denně pak 34,1 % nemocných. Hodnoty celkového cholesterolu 5,2 mmol/l a vyšší mělo 69,8 % souboru, 18,1 % pak mělo hodnoty vyšší než 6,2 mmol/l a 13,5 % hodnoty vyšší než 7,0 mmol/l. Hypolipidemiky bylo léčeno 34,3 % nemocných (nejčastěji fenofibrátem). Statiny bylo léčeno 45,5 % z nemocných léčených hypolipidemiky.
Léčba nemocných s ICHS a diabetes mellitus po revaskularizaci myokardu byla podstatně intenzivnější než léčba nemocných bez revaskularizace myokardu. Rozdíly se projevily daleko četnějším používáním betablokátorů (71,1 % vs. 46,9 %) a podstatně častějším používáním farmakologické hypolipidemické léčby (45,6 % vs. 26,3 %).

Závěry:
Výsledky celého souboru nemocných s ICHS a diabetes mellitus v porovnání s analýzou farmakoterapie nemocných po infarktu myokardu, provedené v roce 1995, ukazují zlepšení v používání inhibitorů ACE a hypolipidemik. Léčba nemocných s ICHS a diabetes mellitus po revaskularizaci myokardu je intenzivnější než léčba nemocných s ICHS a diabetes bez revaskularizace. Jak betablokátory, tak hypolipidemika se užívají výrazně častěji u nemocných po revaskularizaci myokardu. Stále ale nejsou dostatečně léčeni betablokátory starší nemocní a překvapivě se betablokátory podávají méně často nemocným se systolickou dysfunkcí levé komory, ačkoliv právě u těchto nemocných mají prokazatelně největší účinek na celkovou mortalitu.

Keywords: Farmakoterapie ICHS; Diabetes mellitus; Revaskularizace myokardu

Published: April 1, 2000  Show citation