Cor Vasa 2018, 60(3):e246-e250 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2017.08.005

Low cardiovascular event rate and high atrial fibrillation recurrence rate one year after electrical cardioversion

Evija Knokaa,b,*, Irina Pupkevicaa,b, Baiba Lurinaa,b, Ginta Kamzolaa,b, Aldis Strelnieksa,c, Oskars Kalejsa,b, Aivars Lejnieksa,c
a Riga Stradins University, Dzirciema street 16, Riga, LV-1007, Latvia
b Latvian Center of Cardiology, Pauls Stradins Clinical University Hospital, Pilsonu street 13, Riga, LV-1002, Latvia
c Riga East Clinical University hospital, Hipokrata street 2, Riga, LV-1038, Latvia

Kontext: U pacientů s fibrilací síní se k obnově sinusového rytmu běžně provádí elektrická kardioverze. Dlouhodobé hodnoty incidence klinických příhod a udržení sinusového rytmu po elektrické kardioverzi však nejsou přesně známy. Tato monocentrická studie zkoumala jednoroční incidenci a rizikové faktory vzniku kardiovaskulárních příhod a recidivy fibrilace síní.

Metody: Do prospektivní studie bylo zařazeno 188 pacientů s fibrilací síní, u nichž byla provedena elektrická kardioverze. V následném jednoročním sledování, jehož se zúčastnili pacienti po kardioverzi a jejich praktičtí lékaři, byla hodnocena incidence klinických a arytmických příhod. Údaje získané od pacientů a praktických lékařů byly spojeny a výsledky byly analyzovány pomocí software PSPP 0.8.5.

Výsledky: Úspěšnost elektrické kardioverze dosáhla 90,4 %. Do jednoho roku po kardioverzi prodělal jeden pacient (0,6 %) infarkt myokardu, u tří pacientů (1,9 %) proběhla cévní mozková příhoda/transitorní ischemická ataka (TIA), tři pacienti (1,9 %) zemřeli a u tří pacientů (1,9 %) došlo ke krvácivé příhodě vyžadující hospitalizaci. Jediným faktorem vykazujícím tendenci ke zvýšení rizika kombinace infarktu myokardu, cévní mozkové příhody/TIA a krvácení (p = 0,096) byla přítomnost diabetes mellitus. Při kontrolách uvedlo 30,0 % pacientů epizody fibrilace síní a po jednom roce jich 62,2 % popsalo alespoň jeden případ paroxysmální fibrilace síní. Podíl pacientů, u nichž byla provedena další kardioverze po původní hospitalizaci, dosáhl 32,5 %. Mezi faktory významně zvyšující riziko recidivy fibrilace síní patřily cévní mozková příhoda/TIA v anamnéze (p = 0,014) a echokardiograficky prokázaný zvýšený index objemu levé síně (p = 0,039). Tendence ke zvýšenému riziku byla nalezena i při větším průměru levé síně (p = 0,087).

Závěry: Incidence kardiovaskulárních příhod během jednoho roku po elektrické kardioverzi byla nízká. Přes vysokou bezprostřední úspešnost elektrické kardioverze se stabilní sinusový rytmus podařilo dlouhodobě udržet pouze u malého počtu pacientů.

Klíčová slova: Elektrická kardioverze; Fibrilace síní; Kardiovaskulární příhody

Vloženo: 20. duben 2017; Revidováno: 28. srpen 2017; Přijato: 30. srpen 2017; Zveřejněno: 1. červen 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Knoka E, Pupkevica I, Lurina B, Kamzola G, Strelnieks A, Kalejs O, Lejnieks A. Low cardiovascular event rate and high atrial fibrillation recurrence rate one year after electrical cardioversion. Cor Vasa. 2018;60(3):e246-250. doi: 10.1016/j.crvasa.2017.08.005.
Stáhnout citaci

Reference

  1. P. Kirchhof, S. Benussi, D. Kotecha, et al., 2016 ESC Guidelines for the management of atrial fibrillation developed in collaboration with EACTS. The Task Force for the management of atrial fibrillation of the European Society of Cardiology (ESC), European Heart Journal 37 (2016) 2893-2962. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. S. Colilla, A. Crow, W. Petkun, et al., Estimates of current and future incidence and prevalence of atrial fibrillation in the U.S. adult population, American Journal of Cardiology 112 (2013) 1142-1147. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Y. Miyasaka, M.E. Barnes, B.J. Gersh, et al., Secular trends in incidence of atrial fibrillation in Olmsted County, Minnesota, 1980 to 2000, and implications on the projections for future prevalence, Circulation 114 (2006) 119-125. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. A. Sheikh, N.J. Patel, N. Nalluri, et al., Trends in hospitalization for atrial fibrillation: epidemiology, cost, and implications for the future, Progress in Cardiovascular Diseases 58 (2015) 105-116. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. P.A. Wolf, R.D. Abbott, W.B. Kannel, Atrial fibrillation as an independent risk factor for stroke: the Framingham Study, Stroke 22 (1991) 983-988. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. M.J. Harrison, J. Marshall, Atrial fibrillation, TIAs and completed strokes, Stroke 15 (1984) 441-442. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. D.C. Anderson, L.J. Kappelle, M. Eliasziw, et al., Occurrence of hemispheric and retinal ischemia in atrial fibrillation compared with carotid stenosis, Stroke 33 (2002) 1963. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. A. Odutayo, C.X. Wong, A.J. Hsiao, et al., Atrial fibrillation and risks of cardiovascular disease, renal disease, and death: systematic review and meta-analysis, British Medical Journal 354 (2016) i4482. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. E. Anter, M. Jessup, D.J. Callans, Atrial fibrillation and heart failure, Circulation 119 (2009) 2516-2525. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. R.A. Vermont, B. Geelhoed, N. Verweij, et al., Incidence of atrial fibrillation and relationship with cardiovascular events, heart failure, and mortality: a community-based study from the Netherlands, Journal of the American College of Cardiology 66 (2015) 1000-1007. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. S. Apostolakis, K.G. Haeusler, M. Oeff, et al., Low stroke risk after elective cardioversion of atrial fibrillation: an analysis of the Flec-SL trial, International Journal of Cardiology 168 (2013) 3977-3981. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. K.E. Airaksinen, T. Gronberg, I. Nuotio, et al., Thromboembolic complications after cardioversion of acute atrial fibrillation: the FinCV (Finnish CardioVersion) study, Journal of the American College of Cardiology 62 (2013) 1187-1192. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. D.G. Shin, I. Cho, B. Hartaigh, et al., Cardiovascular events of electrical cardioversion under optimal anticoagulation in atrial fibrillation: the multicenter analysis, Yonsei Medical Journal 56 (2015) 1552-1558. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. X. Yao, N.S. Abraham, G.C. Alexander, et al., Effect of adherence to oral anticoagulants on risk of stroke and major bleeding among patients with atrial fibrillation, Journal of the American Heart Association 5 (2016) e003074. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. I.C. Van Gelder, H.J. Crijns, W.H. Van Gilst, et al., Prediction of uneventful cardioversion and maintenance of sinus rhythm from direct-current electrical cardioversion of chronic atrial fibrillation and flutter, American Journal of Cardiology 68 (1991) 41-46. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. B. Akdemir, R.E. Altekin, M. Kucuk, et al., The significance of the left atrial volume index in cardioversion success and its relationship with recurrence in patients with non-valvular atrial fibrillation subjected to electrical cardioversion: a study on diagnostic accuracy, Anadolu Kardiyoloji Dergisi 13 (2013) 18-25. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. M.H. Raitt, A.S. Volgman, R.G. Zoble, et al., AFFIRM Investigators. Prediction of the recurrence of atrial fibrillation after cardioversion in the Atrial Fibrillation Follow-up Investigation of Rhythm Management (AFFIRM) study, American Heart Journal 151 (2006) 390-396. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.