Cor Vasa 2017, 59(4):e359-e366 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2017.04.002

Elektrofyziologické nálezy po chirurgické RF ablaci fibrilace síní systémem AtriCure

Alan Bulava^a,b,c,*, Aleš Mokráček^c,d, Martin Eisenberger^a,c, Vojtěch Kurfirst^d, Ladislav Dušek^e

^a Kardiologické oddělení, Kardiocentrum, Nemocnice České Budějovice, a.s., České Budějovice, Česká republika

^b Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc, Česká republika

^c Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice, Česká republika

^d Kardiochirurgické oddělení, Kardiocentrum, Nemocnice České Budějovice, a.s., České Budějovice, Česká republika

^e Institut biostatistiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Brno, Česká republika

Úvod: Léčba perzistující a dlouhodobě perzistující fibrilace síní (FS) katetrizační ablací (KA) v dlouhodobém horizontu selhává. Jednou z možností, jak překonat limitace KA, je hybridní přístup.

Cíl: Systematicky demonstrovat elektrofyziologické nálezy u pacientů podstupujících hybridní chirurgický zákrok pro FS.

Metody: Pacienti s perzistující či dlouhodobě perzistující FS podstoupili epikardiální thorakoskopickou radiofrekvenční (RF) izolaci plicních žil (PŽ) pomocí klešťového instrumentária AtriCure, která byla doplněna vytvořením lineárních lézí v levé síni (LS) pomocí lineárního pera, discizí Marshallova ligamenta a exkluzí ouška LS pomocí speciálního klipu (AtriClip). S odstupem dvou až tří měsíců po výkonu podstoupili všichni pacienti elektrofyziologické vyšetření (EFV) a RF KA s cílem endokardiálně eliminovat případné recidivy elektrického vedení do/z PŽ nebo napříč lineárními lézemi.

Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 70 pacientů (49 mužů), medián 63,5 roku. EFV bylo provedeno za 87 dnů (medián) od primárního thorakoskopického výkonu. 76 % pacientů mělo v době EFV normální sinusový rytmus (SR), 7 % typický flutter síní, 11 % síňovou tachykardii a 6 % FS. Levostranné PŽ byly nalezeny izolované u významně menší části pacientů ve srovnání s pravostrannými PŽ (75,7 % vs. 91,4 %, p < 0,001). Všechny PŽ byly izolovány u 68,6 % pacientů. Dokončená izolace zadní stěny LS byla nalezena jen u 22,9 % pacientů. Izolace PŽ byla endokardiální KA dokončena ve všech případech. Izolaci zadní stěny LS se KA v druhém kroku hybridního výkonu podařilo dosáhnout u 91,4 % pacientů. Místa nejčastější rekondukce levostranných PŽ se nacházela na stropě LS a na hrance mezi levou horní PŽ a ouškem LS, u pravostranných PŽ byla nejčastější rekondukce na stropě a zadní stěně LS. Typické místo recidivy elektrického vedení stropní linkou nebylo možné určit - u většiny pacientů musela být endokardiální ablační linie vedena v celé její délce. U dolní spojující léze byla typickým místem rekondukce oblast jedné třetiny linie přilehlé k pravé dolní PŽ.

Závěr: Izolace pravostranných PŽ prováděná epikardiálně je významně častěji úspěšnější než izolace levostranných PŽ. Epikardiální lineární aplikace RF energie pod přímou kontrolou zraku nevede ve velké většině případů k vytvoření permanentních lézí. Kardiochirurgové mohou díky našim závěrům zaměřit svou pozornost na typická místa rekondukce a dalšími "bonusovými" RF aplikacemi v těchto oblastech dosáhnout vyšší úspěšnosti výkonu.

Klíčová slova: Ablace fibrilace síní; Elektrofyziologické mapování; Hybridní postupy; Rekondukce

Vloženo: 14. březen 2017; Revidováno: 22. duben 2017; Přijato: 24. duben 2017; Zveřejněno: 1. srpen 2017  Zobrazit citaci