Review

Biochemické markery metabolismu kolagenu u pacientů s akutním infarktem myokardu. Další prognostický ukazatel?

Radovan Jirmář, Václav Pelouch*, Petr Widimský
III. interní-kardiologická klinika, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, *Ústav lékařské chemie a biochemie, 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha, Česká republika
 

Je zřejmé, že současná kardiologie stále více využívá biochemických ukazatelů při posuzování prognózy pacientů po infarktu myokardu (IM). Do klinické praxe jsou již zavedeny metody odrážející poškození myocytů (troponin I a T, CKMB). V posledních letech se objevují práce, které prokazují prognostický význam také zánětlivých ukazatelů (CRP, interleukin 6, TNF). Málo se z tohoto pohledu ví o úloze extracelulární matrix (ECM), zejména pak o metabolismu kolagenu a jeho změnách při hojení IM, ale také o prognostickém významu těchto metabolických změn. Autoři podávají přehled současných poznatků o změnách metabolismu kolagenu v myokardu po IM, jenž vychází z klinických studií zaměřených na tuto problematiku. Ve studiích byla použita metoda stanovení sérové koncentrace markerů metabolismu kolagenu (PICP, ICTP, PIIINP) a byl posuzován prognostický význam těchto ukazatelů. Byla opakovaně prokázána korelace mezi sérovou koncentrací PICP, PIIINP, stanovenou v subakutním období IM, rozsahem remodelace či změnou funkce levé komory, a výskytem klinických příhod, jako srdeční selhání, kardiální úmrtí v období po IM. Bylo prokázáno, že degradace a syntéza kolagenu I a III začíná velmi časně po IM, proces syntézy pokračuje až několik měsíců po IM, dominantní je zprvu syntéza kolagenu III, později kolagenu I. Pacienti s úspěšnou revaskularizací měli signifikantně nižší syntézu kolagenu I a III 30. den po IM. Závěrem lze říci, že markery metabolismu kolagenu jsou nejenom schopny zobrazit změny v ECM během procesu hojení IM, ale také umožňují predikovat vývoj funkce levé komory po IM a některé klinické kardiální komplikace IM i v dlouhodobém horizontu.

Klíčová slova:
Kolagen – Remodelace levé komory – Infarkt myokardu – Biochemie

Adresa:
MUDr. Radovan Jirmář, III. interní-kardiologická klinika, FN KV a 3. LF UK, Šrobárova 50, 110 34 Praha 10, Česká republika, e-mail: jirmar@fnkv.cz


 

Biochemical markers of collagen metabolism in patients with acute myocardial infarction. Another prognostic marker?

Radovan Jirmář, Václav Pelouch*, Petr Widimský
Department of Medicine-Cardiology III, Královské Vinohrady University Hospital and Charles University School of Medicine 3, *Institute of Medical Chemistry and Biochemistry, Charles University School of Medicine 2, Prague, Czech Republic
 

There is little doubt that current cardiology has increasingly used biochemical markers in assessing the prognosis of patients after myocardial infarction (MI). Methods reflecting myocyte damage (troponins I and T, CK-M) have been established in clinical practice. In recent years, several studies have documented the prognostic value of inflammatory markers (CRP, interleukin 6, TNF). In this context, little is known about the role played by the extracellular matrix (ECM) and, particularly, about collagen metabolism and its alterations in MI healing and, also, about the prognostic value of these metabolic changes. The authors present a summary of current concepts on changes in post-IM myocardial collagen metabolism based on clinical trials addressing this issue. The trial used the method of determining the serum levels of collagen metabolism markers (PICP, ICTP, PIIINP) to assess their prognostic value. A correlation has been repeatedly demonstrated between the serum levels of PICP, PIIINP, as determined in the subacute MI period, extent of left ventricular remodeling or its altered function, and the incidence of post-MI clinical events such as heart failure and cardiac death. Collagen I and III degradation and synthesis have been shown to start very early after MI. The process of synthesis continues as many as several months post-MI, with collagen III synthesis initially prevailing to be later dominated by collagen I synthesis. At 30 days post-MI, patients undergoing successful revascularization showed significantly lower collagen I and III synthesis rates. In conclusion, collagen metabolism markers are not only able to reflect changes in ECM in the process of MI healing but, also, to assess the development of left ventricular function after MI and some clinical cardiac complications of MI even in the long term.

Key words:
Collagen – Left ventricular remodeling – Myocardial infarction – Biochemistry